Koncem listopadu nás dostihla zpráva, že v německém Wallhausenu zemřel v požehnaném věku téměř 95 let Franz-Karl Princ zu Salm und Salm-Salm, Wild- und Rheingraf, poslední majitel dačického zámku a velkostatku před zestátněním v roce 1945. Narodil se 22. února 1917 v Münsteru ve Vestfálsku, zemřel 19. listopadu 2011 v kruhu své početné rodiny na zámku Wallhausen v Porýní-Falci. Šlechtické tituly nebyly v Německu na rozdíl od Rakouska a Československa zrušeny; zemřelý jako příslušník mladší rodinné větve nesl titul prince a náleželo mu oslovení Jeho Jasnost.

Franz-Karl zu Salm byl synem Franze Emanuela zu Salm (1876-1964) a Marie Anny, roz. v. Dalberg (1891-1979), sestřenice Johanna Dalberga, který zemřel v Dačicích v roce 1940 jako poslední svého rodu. Franz-Karl zu Salm se jako jeho nejbližší mužský příbuzný stal podle rodinné smlouvy dědicem majetku Dalbergů v Německu a v Dačicích. Podle dědických zákonů byl zatížen značnou dědickou daní, navíc převzal majetek již ve válečném období, kdy musel jako německý státní příslušník narukovat do armády. V Dačicích se zdržoval jen vzácně; na frontě byl zraněn, a dostal se také do ruského zajetí, odkud se vrátil až v roce 1948. Mezitím byl dačický velkostatek se zámkem jako německý majetek podle Benešových dekretů zestátněn. Franz-Karl zu Salm se ujal zbývajícího majetku v Německu, který byl ovšem značně poničen a rozkraden. Podle vlastních vzpomínek začínal ve Wallhausenu se zámkem bez střechy a jedním jízdním kolem, zařízení zámku vykupoval zpět v okolních starožitnických obchodech. Jako vzdělaný lesník se staral o rodinné lesy a pokračoval ve správě vinařství, které je nejstarším vinařstvím v Německu v rukách jedné rodiny. V roce 1951 se oženil s Marií v. Boeselager (*1923), s níž prožil 60 let společného života. V rodině se narodilo osm dětí, z nichž nejstarší Michael je již také otcem šesti dospělých dětí a dědečkem.

Kořeny předků Franze-Karla zu Salm ze strany Salmů i Dalbergů se dají vysledovat do hlubokého středověku. Právě znalost těchto kořenů, jmen předků a jejich činů, zavazuje dodnes příslušníky šlechty k zodpovědnosti k rodině a správě majetku, která je jim svěřena, zavazuje je myslet a jednat v dlouhém časovém horizontu a nepohlížet jen na krátkodobý užitek. Předkové Franze-Karla přišli do českých zemí v důsledku politických a ekonomických událostí v Porýní koncem 17. a 18. století a několik jejich generací zde zanechalo dodnes patrné stopy. Historie nedovolila Franzi-Karlovi v tomto úkolu pokračovat. Ztráta dědictví po předcích byla pro Franze-Karla zu Salm jistě bolestná, právě ze zmíněných historických důvodů. Přesto můžeme soudit, že zemřel vyrovnán a smířen, bez zášti a nepřátelství. Svědčí o tom i velkorysé přání věnovat část výnosu ze sbírky mezi pohřebními hosty také katolické církvi na Dačicku, kde odpočívají jeho předkové. Pro město Dačice je dobrou vizitkou, že svým dílem také o jejich památku důstojně pečuje.

Dobry clanek, hezky blog, podivas se na muj webik?