Velká Lhota - Daniel Boczko

3. října 2007 v 21:47 | dario |  evangnet
Před 225 lety se ve Velké Lhotě uskutečnily první bohoslužby tam řádně povolaného kazatele.
Jmenoval se Daniel Boczko, (psáno maďarsky, jak bylo tehdy obvyklé). Narodil se 2.ledna 1752 v Liptově, studoval v Bratislavě a Jeně, kde byl také ordinován. Ve věku 30 let byl povolán vznikajícím sborem ve Velké Lhotě u Dačic a svého úřadu se ujal zrovna o XVII.neděli po sv.Trojici roku 1782. Tehdy to připadlo na 27.září.
Právě z pera velkolhoteckého kazatele Daniela Boczko pochází nejstarší dochované tištěné kázání z doby toleranční. V jeho nadpisu je uvedeno: "První kázání, které s Boží pomocí a milostivým císařským a královským dovolením své milé Velko-lhotecké církvi v jihlavském kraji v Moravě, augšpurského vyznání se přidržující v neděli XVII.po svaté Trojici předložil a na památku vytlačiti dal DANIEL BOCZKO, té církve první Slova Božího kazatel. S povolením císařsko-královské Censury. V Jindřicho-Hradci vytištěné u Ignáci Vojtěcha Hilgartnera, roku Páně 1782." To je právě ono kázání, jež bylo ve Velké Lhotě prosloveno na tuto 17.neděli po sv.Trojici před 225 lety.

Nový kazatel kázal na text Mt 4,17: "Pokání čiňte, nebo se přiblížilo království Boží".
Text je psán vybranou a dobrou češtinou a kazatel Boczko v něm rozebírá biblický pojem pokání. Zdůrazňuje nezbytnost pokání pro proměnu našich srdcí a myslí, pro jejich očištění od hříchu, abychom mohli oslavovat a ctít Boha Otce i Syna i Ducha svatého čistým srdcem. Pokání klade po vzoru Jana Křtitele a Pána Ježíše do samého popředí všeho a považuje za nejdůležitější začít stejně jako oni právě výzvou k pokání svou činnost v nově vznikajícím velkolhoteckém sboru. Doslova vyzývá své posluchače, aby "nedali ani víčkám svým zdřímnouti, dokud vaše spáchané nepravosti neopláčete."
V prvním sledu tolerančních kazatelů přicházeli do Čech lidé spíše mladí, bez závazků, odvážní a teologicky dobře připravení. Lze ale také vysledovat, že ne všichni byli dost připraveni na to, co je v Čechách a na Moravě čeká a nebyli schopni se dostatečně v novém prostředí adaptovat. Přinášeli sem jasně profilovanou křesťanskou víru podle augsburského nebo helvetského vyznání. V zavádění příslušných zvyklostí byli velice horliví.
Potomci českých bratří a utrakvistů zde v té době žili již řadu generací v skrytosti. Víru svých předků po příliš dlouhou dobu pronášeli v podobě, jak ji pamatovali či jak ji od svých rodičů přejímali a ta víra nebyla zcela totožná s augsburským či helvetským vyznáním nově přicházejících kazatelů. Ti ve své horlivosti tohle netušili a neuvědomovali si mnohdy ani, že přicházejí do prostředí, kde bude i od úřadů a vrchností jejich víra opravdu jen velmi omezeně tolerována.
Výběr z nedělního kázání velkolhoteckého kazatele Pavla Klimeše. Nedělní bohoslužby měl společně s emeritním farářem z J. Hradce Pravdomilem Brchaňem.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama