Nová Bystřice - archeologický výzkum

21. listopadu 2006 v 21:38 | Jindřichohradecký deník |  Okolí
Kostel vydává stará tajemství
Jindřichohradecký deník - 16.11.2006
Nová Bystřice - Cílem zjišťovacího archeologického výzkumu pracovníků Muzea Jindřichohradecka v kostele svatého Petra a Pavla v N. Bystřici je navázat na poznatky z muzejního výzkumu z let 1996 až 1997. Tehdy zde archeologové objevili pod hlavní lodí objektu základy 17,5 metru veliké kruhové stavby z románského období. Následné odborné analýzy podle archeologa muzea Vladislava Buriana potvrdily, že se jedná o kostel datovaný nejstarší zprávou z roku 1188.
"V současné době probíhá sondáž v prostoru presbytáře se záměrem nalézt základy původní románské apsidy (půlkruhový prostor přičleněný k hlavní budově - poz. autora) kostela," sdělil včera Burian.
Bádání archeologů. Tento týden pracovníci Muzea Jindřichohradecka zahájili zjišťovací archeologický výzkum v kostele svatého Petra a Pavla v Nové Bystřici. Kamennou dlažbu v presbytáři kostela odkrývají Tomáš Ferda a Tomáš Kadlec.

doplněno 1.12.2006
Nová Bystřice - V rámci dlouhodobé vědeckovýzkumné práce Muzea Jindřichohradecka jsme se po čtyřleté odmlce vydali do kostela svatého Petra a Pavla v Nové Bystřici. Během 14. až 16. listopadu letošního roku jsme zde uskutečnili zjišťovací výzkum, který přinesl řadu konkrétních odpovědí na mnohé dříve nezodpovězené otázky. Jelikož jsme dle úmluvy s bystřickým panem farářem chtěli co nejméně manipulovat s maltou vyspárovanou kamennou podlahou, odkryli jsme nakonec pouze jedinou sondu. Umístili jsme ji na rozhraní hlavní lodi a presbytáře (do místa vítězného oblouku), kde jsme v roce 1997 dočasně přerušili výzkum. Sonda byla vyvedena téměř přes celou šířku presbytáře a dosáhla rozměrů 430 x 40 cm. Jejím postupným odkrýváním jsme při jižní zdi v úrovni 42 cm pod povrchem dlažby narazili na kamenné zdivo z lomového kamene kombinované se dvěma "románskými" kvádříky. Všechny spáry byly vyplněny hlínou. Obdobně u stěny severní jsme v úrovni minus 40 cm objevili shodně řešené zdivo. Obě zdi byly orientovány východním směrem a prokazatelně byly součástí základu hledané apsidy. Její vnitřní průměr byl 300 cm, což nás utvrdilo v monumentálním vzhledu této stavby. Dalším začišťováním uvedených reliktů, které byly druhotně využity jako základ obvodových zdí gotického kostela, jsme nalezli část vnější plenty hlavní kruhové centrály zasahující do prostoru vítězného oblouku. Na obou stranách byla apsida částečně vestavěna do základu, ale z převážné většiny byly zdi kompaktně svázány. To jednoznačně dokládá stejný časový horizont výstavby hlavní kruhové centrály a apsidy. Tím jsme zároveň prokázali, že vN. Bystřici skutečně od závěru 12. století existovala rotunda, jejíž výstavba byla ovlivněna řádem johanitů a kolonizací iniciovanou Konrádem z Raabsu. Překvapivým objevem další sondáže bylo odkrytí cihlové klenby krypty, která byla svým západním závěrem vestavěna do zdi románské kruhové centrály. Její maximální šířka byla 150 cm. Na základě prvotní analýzy ji lze datovat do období 17. století (baroka). Jelikož během výzkumu nebylo možné kryptu prozkoumat, nechali jsme tento úkol na jinou obdobnou příležitost. Dá se však předpokládat, že jsou v ní uloženy dřevěné rakve s lidskými ostatky, které na základě poznatků z dalších obdobných výzkumů lze hypoteticky datovat do 17. až maximálně počátku 18. století. Pokračováním výzkumu byla odkryta torza lidských kosterních skeletů, které se nacházely v nároží mezi zbytky románského zdiva a barokní kryptou (viz foto). Jednalo se především o fragmenty žeber, končetin a lebky mladých jedinců, jejichž ostatky zde byly uloženy v období gotiky a renesance. Hroby byly zničeny výstavbou krypty a kosti druhotně "sesypány" do jednoho místa. Bohužel se nám nepodařilo nalézt žádnou hrobovou výbavu, dle které bychom dokázali tyto ostatky blíže datovat. Díky všem výše uvedeným výzkumům se nám podařilo prokázat, že v N. Bystřici existovala od konce 12. století velká románská rotunda, jejíž nejbližší analogie lze hledat v Rakousku. Naším cílem je po dohodě s vedením města N. Bystřice a Muzea Jindřichohradecka, oddělením památkové péče a probošstvím v J. Hradci získat potřebné finanční prostředky, které by prvořadě vyřešily odvlhčení vážně ohroženého presbytáře kostela sv. Petra a Pavla. Součástí stavebních prací by mohl být záchranný archeologický výzkum, který by případně prozkoumal celou apsidu původní románské rotundy. Tím by byly v objektu a jeho nejbližším okolí uzavřeny naše dlouhodobé odborné aktivity. Teprve až poté budeme schopni poskytnout veřejnosti kompletní informace o existenci této významné církevní stavby, která je bohužel stále bílým místem naší národní kulturní historie.
Nález lebek. V severní polovině sondy v kostele svatého Petra a Pavla v Nové Bystřici, z 15. listopadu. se nám podařilo odkrýt základy původní kruhové centrály kostela (A), dále torzo základu apsidy (B), v hloubce minus 105 cm až 114 lidské lebky a hliněný zásyp mezi zdmi románské apsidy a barokní krypty.
Vladislav Burian (autor je archeolog Muzea Jindřichohradecka)
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama